Historie vzniku vodní stavby Orava sahá do počátku 19. století, kdy byly zpracovány první návrhy na stavbu přehrady v Ústianskom hrdle. První takové návrhy jsou z roku 1830 a tedy více než 100 let před výstavbou Vodní stavby Orava. Všechny návrhy byly zaměřeny na odstranění nebo alespoň zmírnění následků ničivých povodní, které zde v minulosti byly velmi časté. Samotná výstavba soustavy vodních děl na řece Orava, mezi obcemi Tvrdošín a Ústí nad Oravou tvoří Vodná stavba Orava, probíhala během druhé světové války, v letech 1941 až 1953. Výstavbě nepředcházel podpůrný geologický průzkum a neexistovala ani podrobná projektová dokumentace, při čemž by byly známé parametry a technologické zařízení vodní elektrárny. Všechny nedostatky, které vznikly při stavbě byly odstraněny po skončení války v roce 1949 vytvořením betonové gravitační přehrady. Vody nádrže celkem zaplavily obce Slanica, Ústí, lávky, Hámre a Osada a dvě obce zaplavily částečně, přičemž bylo třeba přesídlit asi 3200 obyvatel. Realizace vodní stavby Tvrdošín, která je vyrovnávací nádrž špičkové elektrárny Orava probíhala v letech 1972 – 1978. Účelem vodní stavby Orava, která se nachází pod soutokem Bílé a Černé Oravy je rozsírená nízkých průtoků Oravy a Váhu na energetické využití, pro průmysl, zemědělství, pro sportovní využití, rekreaci a rybolov. Celkový […]

Hrad Uhrovec leží v odlehlé poloze Strážovských vrchů, 10 km severovýchodně od Bánoviec nad Bebravou. Přestože je v ruinálnom stavu více než 150 let, po architektonické stránce patří k nejhodnotnějším hradům Slovenska. Má zachovanou pozdně kapli a věže, rozsáhlý renesanční palác s mnoha architektonickými detaily, krby, záchody, cisternami, které se na jiných hradních zříceninách nedochovaly.

Nad obcí Bukovec a vedle obce Hýľov se nachází velká Bukovecká umělá nádrž, sloužící jako doplňková zásobárna pitné vody pro město Košice a Košice okolí. Kromě této nádrže pod obcí Bukovec nachází i dolní nádrž, která byla vybudována jako havarijní zásobárna užitkové vody pro hutní provoz VSŽ Košice. Z geomorfologického hlediska patří do oblasti Slovenského rudohoří a jeho horského celku Volovské vrchy (dolina, v níž se nachází umělá nádrž tvoří hranici podcelků Holička a Kojšovská hoľa). Vodárenská nádrž Bukovec byla vybudována v letech 1968 až 1976. Kromě zásobování obyvatel pitnou vodou má nádrž i ochrannou funkci, vyrovnávání kolísavých vydatnosti zdrojů Košického skupinového vodovodu, ale plní i ochrannou funkci při snižování povodňových průtoků. Vodní nádrž Bukovec není pro veřejnost zpřístupněna, je ale významným biotopem vodního ptactva, obojživelníků a ptactva. Biotop je přímo předurčen na výskyt většího množství obojživelníků, savců, hmyzu a plazů. Zásobní objem nádrže je okolo 25 milionů kubických metrů. Délka přehrady je 2,8 kilometrů. Výška hráze nad terénem je od 50 do 55 metrů. Vodní dílo je ve zprávě Slovenského státního vodohospodářského podniku.

Velká Domaša je 4. největší vodní nádrží na Slovensku, byla vybudována v povodí Bodrogu na toku Ondava v letech 1962 – 1967 jako součást vodohospodářských úprav na Východoslovenské nížině. Jejím účelem je akumulace vody při vyšších průtocích, protipovodňová ochrana, využívání hydroenergetického potenciálu, rekreace či sport. Výstavba vodního díla Velká Domaša trvala 6 let. Začala se v únoru 1962 a ukončena byla v prosinci 1967. Injekční štola začala zakládat v srpnu 1963. Průtok Ondava byl odveden do komunikační štoly v červnu 1964. sypaného vlastního tělesa hráze se začalo na jaře v roce 1964, kdy byl ještě otevřený výkop injekční štoly. Sypání zemní hráze bylo ukončeno v září 1966. V té době už byla nádrž poprvé napouštěna – 01. listopadu 1965, kdy byla ukončena i výstavba hate vyrovnávací nádrže Malá Domaša. Hydroelektrárna na přehradě byla dokončena v prosinci 1966 a o rok později, v prosinci 1967, byla ukončena výstavba celého vodního díla. Přes přehradu Velká Domaša prochází 49. rovnoběžka severní šířky. Vodní dílo je ve zprávě Slovenského státního vodohospodářského podniku.

Vodná stavba Nosice – Přehrady mládeže je velkolepé vodní dílo, postavené v 50. letech minulého století v rámci poválečné industrializace Slovenska jako součást tzv. Vážské kaskády. Nosická přehrada na rozhraní Púchovského a Považskobystrického okresu je nejstarší přehradou na Váhu. S její výstavbou začali v roce 1949, ale dokončili ji až v roce 1958. Důvodem byl nález léčivé vody, pro kterou museli stavbu přerušit, museli změnit technologii výstavby a stavební materiály. Opodstatněnost výstavby přehrady se podle něj ukázala v roce 1960, dva roky po spuštění provozu. Tisíciletá voda představuje na přehradě průtok necelých 3000 kubických metrů za sekundu. Pokud by vodní dílo nestálo, povodeň by pravděpodobně smetla Púchov i ostatní obce v okolí Váhu. Na stavbě se podílelo více než 55 000 dobrovolníků, stavba si vyžádala i vysídlení části zatopeného území. Přehrada dnes dotváří krajinu kolem meandrů původního koryta Váhu mezi Považskou Bystricí a obcí Nosice. Při budování díla byl náhodně objeven i minerální pramen, kolem kterého byly postaveny Lázně Nimnica. Účelem vodní stavby je vyrovnávání průtoků Váhu, ochrana před povodněmi a výroba elektrické energie. Vodní nádrž má rozlohu 488 ha a sahá od přehradního tělesa po soutok kanálu a Váhu u obce Orlové. Dnes kromě hospodářského využití má přehrada významné […]

Podnět pro výstavbu vodní stavby Môťová vzešel na základě požadavků poválečného růstu průmyslových podniků ve Zvolenu. Ty ke své činnosti vyžadovaly naléhavé řešení při zajišťování vody. Nádrž byla vytvořena přehrazením toku Slatina zemní homogenní přehradou. Výstavba vodního díla si nevyžádala žádné přesídlení obyvatelstva, likvidaci obytných domů a ani staveb jiného druhu. Zaplavené území tvořily převážně louky a pastviny. VS Byla vybudována na řece Slatina v letech 1953 – 1957. Plnění nádrže bylo zahájeno v roce 1957. Po dosažení maximální hladiny bylo provedeno zhodnocení funkce zemní hráze. Nádrž Môťová slouží k vyrovnávání minimálních průtoků na toku Slatina, zabezpečuje užitkovou vodu pro dřevařský průmysl a pro teplárnu Zvolen. Jejím druhořadým účelem je výroba elektrické energie. Jelikož nádrž je bezprostřední blízkosti Zvolena, využívá se i na rekreaci, sportovní rybářství a pěstování vodních sportů. Vodní dílo je ve zpráve Slovenského státního vodohospodárského podniku.

Vodní nádrž starina se nachází v nejvýchodnější části Slovenska, v severovýchodní části Zemplína na území okresu Snina a je největší vodýrenskou nádrží ve střední Evropě. Vodní nádrž byla vybudována v letech 1983 až 1988 na horním toku řeky Cirocha v Bukovských vrších na území národního parku Poloniny. Napouštění vodního díla se začalo v roce 1987. Ochranné pásma u vodní nádrže Starina nedovolují využít nádrž pro účely cestovního ruchu, nebo jiné než vodohospodářské účely. Nádrž má objem 59,8 mil. m³ vody a rozprostírá se na ploše 311,4 ha, přehradní zeď dosahuje úctyhodnou výšku 50 m. Dnes je tato vodní nádrž hlavním zdrojem pitné vody pro města Košice a Prešov. Voda protéká 134,5 kilometrovým potrubím až do Košic. Její výstavbě předcházelo vystěhování 7 vesnic. Šlo o obce Dara, Ostrožnica, Ruské, Smolník, Starina, Velká Poľana, svalí. Vysídlení probíhalo od jara 1980 až do jara 1986, kdy jako poslední vystěhovali obec Ruské. Vodní dílo je ve zpráve Slovenského státního vodohospodárského podniku.

Vodná stavba nebo vodárenská nádrž Turček se začala stavět v roce 1992. Jejím hlavním úkolem je akumulace a přísun surové vody pro úpravnu vody v Turčeku, odkud zásobuje pitnou vodou okresy Ústí nad Labem, Handlová a Prievidza. Jejím druhotným posláním je ochrana horního toku Turca před povodněmi, zajištění jeho ekologicky stabilního průtoku během celého roku a výroba elektrické energie v malých vodních elektrárnách všude, kde se v rámci díla vytvoří spády a průtoky s možností jejich výstavby. Nádrž se nachází na soutoku potoků Turiec a Růžový potok nad obcí Turček. Celková plocha povodí je 29,5 km2. Průměrné množství dodané vody do úpravny vody je ročně 15,8 mil. m3. Šířka údolí je přibližně 120 m a nadmořská výška v přehradním profilu je 719 m. n. m. Celkový objem nádrže je 10,6 mil. m3, přičemž její zásobní obsah je 9,9 mil. m3. (Nádrž se naplní dvakrát ročně) a stálý objem je 0,3 mil. m3 vody. V prostoru přehrady jsou vybudovány objekty zajišťující funkčnost vodárenské nádrže. Pevnost přehrady zajišťuje její hrázdny zeď, který má výšku 59 m a délku koruny 287,6 m. Vedle výstavbě Vodárenské nádrže Turček bylo vystavěných šest náhradních bytů v areálu obce pro občany, kteří museli být následkem výstavby vystěhováni […]

Vodní stavba Ružín je soustavou vodních děl (VD) Ružín I. a Ružín II., Vybudovaných na řece Hornád, nad městem Košice v letech 1962 až 1972. Nachází se v severovýchodní části Slovenského Rudohoří, kde řeka Hornád protéká hlubokým a úzkým údolím mezi strmými svahy Volovských vrchů a Černé hory. Hlavním účelem soustavy vodních děl je zajistit vodu pro průmysl v oblasti Košic, rozsírení průtoků, s cílem zlepšit čistotu vody v toku, výroba elektrické energie a částečná protipovodňová ochrana území pod přehradou. Nádrž je využívána i pro rekreační účely. Vodní dílo je ve zprávě Slovenského státního vodohospodářského podniku.

Včely se dostali do naší rodiny v roce 1978. Na začátku to byla záliba, postupně jsme při zaměstnání obhospodařovali 20 až 50 včelstev. V roce 2005 byla založena farma, která se zabývá profesionálním chovem včel, produkcí včelích produktů a výrobou včelařských potřeb. Obhospodařujeme přibližně 130 včelstev v okruhu 20 km.

Pronájem vozidel krátkodobý a dlouhodobý. Možnost přistavení vozidla Prešov, Košice, Poprad, osobní řidič, transfery na letiště a hotely.

Poměrně známá zřícenina Hrušovského hradu se nachází na táhlem skalnatém hřebeni tvořícím součást východních výběžků Tríbečského pohoří. První zmínky o hradu se datují na konec 13. století. Bližší informace naleznete na webu OZ Leustach. Použité informace jsou čerpány z této stránky se souhlasem kastelána hradu Hrušov. Za což jim děkujeme.

V katastrech obcí Zámutov a Rudlov se nachází přírodní rezervace Zámutovské skály. Zámutovské skály jsou jedním z nejvýznamnějších přírodních výtvorů v Slánskych vrchoch. Na Jaseňovom a Čulkovom hřebeni se rozkládají Slánské vrchy, které jsou od sebe odděleny potokem Čaklovec. 10 metrů vysoké kolmé skalní stěny dotvářejí izolované věžičky.

Kamenná megalitická stavba s více než dvoumetrovým centrálním menhirem se nachází nad B. Štiavnicí. Podle autorů stavby má kamenný kruh sloužit k harmonizaci a dočerpání vitální energie. Na zhotovení bylo použito pět velkých kamenů z místního kamenolomu Šobov. Kamenný útvar sestává z jednoho centrálního kamene a čtyř menších kamenných bloků, které jsou uloženy kolmo do země ve směru na všechny světové strany. Použitý kámen je křemenec. Ilustrační fotografie z dárcovských sbírek p.Maďar a p.Nagyovej. Za což jim děkujeme.

Velky Rozsutec jest najważniejszą górą położoną w Krywańskiej części Małej Fatry na Słowacji. Charakterystyczne są wapienne ściany i równoległe pręty tworzące piramidę szczytową. Szczyt wynosi 1610 m. Jest uważana za jedną z najpiękniejszych gór na Słowacji. Velký Rozsutec stał się symbolem gór i znajduje się również w logo Parku Narodowego Mała Fatra. W przeszłości mówiono, że złoto znajduje się wokół szczytu. Istnieją również legendy o ukrytym skarbie Janosika.

Popradské pleso je pleso v Mengusovské dolině před ústím Zlomísk pod srázy Ostrvy a hromádek. Má rozlohu 6,88 ha, hloubku 17m a nachází se v nadmořské výšce 1 494,3 m n. m. Při plese stojí dvě chaty. Popradské pleso je svou rozlohou čtvrté největší jezero.