Zemplínska šírava v minulosti nazývaná Zemplínska Sĺňava byla postavena v letech 1961 – 1965 Primárním účelem přehrady měla být ochrana před záplavami a zavlažování zemědělské půdy, přičemž s rekreací se původně počítalo pouze okrajově. Součástí přehrady je i suchá nádrž (tzv. Polder) Beša. Šírava slouží k rekreačním účelům, plavbu, ochranu před povodněmi, zavlažování Východoslovenské nížiny a jako vodní zdroj pro průmysl (tepelná elektrárna Vojany). Východní část přehrady mezi obcemi Kusín, Hnojné a Jovsa zarůstá rákosem, což vyhovuje vodnímu ptactvu. Tato oblast je vyhrazena ornitologúm jako chráněná studijní plocha, vznikl zde chráněný areál (viz: CHA Zemplínska šírava) vyhlášen v roce 1968 na výměře 622 ha, jehož účelem je ochrana ornitologické lokality ve východní části umělé vodní nádrže, se zaznamenaným výskytem 149 ptačích forem, z toho 37 vzácných. Před výstavbou vodní nádrže se na její ploše nenacházela žádná obec. Prostor mezi budoucími rekreačními středisky Hôrka a Medvědí hora využila v roce 1939 německá Luftwaffe na výstavbu provizorního letiště bez zpevněné přistávací dráhy. Letiště bylo využíváno při útoku na Polsko v začátcích druhé světové války.

Vodná stavba Krpeľany byla uvedena do provozu 5.12.1961 a je součástí tzv. Hornovážskej kaskády, která sestává ze 3 stupňů: Krpeľany – Sučany – Lipovec. Účelem vodní stavby je využívání energie řeky Váh na výrobu el. energie v úseku mezi kralování a Vrútkách, lokální plavba a částečné snížení průtoků velkých vod v korytě Váhu a přilehlém úseku, a to o kapacitu vodního díla. Pro energetické využití se odebírá vodní elektrárnou Krpeľany max. 210 m3.s-1. Stupeň Krpeľany sestává z následujících objektů: zemní hráz, jez, elektrárna, jalový přepad, malá vodní elektrárna, odpadový kanál, úprava Váhu v zdrži apod vodním dílem, 110 kV rozvodna, čerpací stanice Kraľovany. Zemní hráz, jez a elektrárna prehradzujú údolí Váhu, čímž vzdouvají vodu a tím vzniká nádrž se zaplavenou plochou 1,26 km2, délka vzdutí činí 5990 m, max. šířka zátopového území je 510,0 m. Celkový objem nádrže (projektovaný stav) 8,333 mil. m3 je zmenšený v důsledku usazování splavenin na 3,500 mil.m3 (zaměření v roce 1977).

Soustava vodních děl Dobšiná Soustavu vodních děl tvoří Palcmanská Maša – Vlčí dolina – Dobšiná. První dvě byly vybudovány v letech 1948 – 1954. Nádrž Dobšiná byla vytvořena později, v letech 1957 – 1960, jako vyrovnávací nádrž pod Vlčí dolinou, aby eliminovala rozkolísanost průtoků v Dobšinskom potoku, způsobených výrobou špičkové elektrické energie. Je to první větší hydrotechnická stavba na východě Slovenka, na jeho styku se středním Slovenskem a je situována v západní části Volovských vrchů s převodem vody z jednoho povodí do druhého a to z povodí Hornádu do povodí Slané. Vodní dílo slouží i takzvaným nepřímým efektem. Z tohoto hlediska akumulační nádrž Palcmanská Maša plní esteticko- krajinářskou a rekreačně-turistickou roli. Navzdory převážně energetickému významu vodního díla je nezanedbatelná i jeho protipovodňová funkce, která v posledních letech častých a extrémních záplav nabyla aktuální závažnost. Hlavními objekty soustavy jsou přehrada a akumulační nádrž Palcmanská Maša na Hnilce, odběrný objekt a tlakový přivaděč, dolní nádrž vytvořená přehradou ve Vlčí údolí, vysokotlaká a nízkotlaká špičková vodní elektrárna a vyrovnávací nádrž na Dobšinském potoku, jejíž přehrada má světové prvenství v použití těsnění z fólie PVC. Převážná část objektů soustavy byla vybudována v r. 1948 – 1956, s výjimkou přehrady vyrovnávací nádrže Dobšiná, která byla […]

Vodná stavba Drahovce – Madunice známá také jako vodní nádrž Sĺňava. Vodná stavba Drahovce – Madunice je víceúčelové vodní dílo, které využívá úsek Váhu mezi Piešťany a Hlohovcem, bylo vybudováno v letech 1956 – 1959. Zahájení trvalého provozu bylo v roce 1960. Primárními účely vodní stavby jsou zabezpečení dostatku vody pro jadernou elektrárnu Jaslovské Bohunice a odběry vody pro závlahy. Mezi sekundární účely patří rekreace, vodní sporty a rybolov, jakož i ochrana a dotvoření životního prostředí. Jez Drahovce je situována na Váhu v řkm 113,43. Celková délka jezy je 132,0 m, tvoří ji šest haťových polí hrazených hákovými dvojsegmentami o šířce 16,0 m a výšce 7,8 m s celkovou kapacitou 3400 m3 · s-1 Zdrž je situována na rovině a vytvořena je Hato a systémem dvou obvodových hrází. Vzdutí voda vytváří maximální zatopenou plochu 4,3 km² s celkovým objemem nádrže 12,5 mil. m3

Terra Permon je tvůrčí dílnou, místem odpočinku, zábavy, učení a poznávání. V nejatraktivnější části se děti učí hravou formou pracovat s různými technickými zařízeními, řežou, ořezávají, barví, řežou, ohýbají, vrtají, svařují a používají různé materiály. Menší děti si mohou prohlédnout Mašinkáreň – úžasný model vláčků na ploše téměř 20 m2. Fosforovňa pobaví každého, kdo se rád hraje se svým stínem a pokud rádi tvoříte z legendárních lego kostek, také si přijdete na své. Naše workshopy jsou zaměřeny na posílení technických dovedností návštěvníků. To znamená, že děti a mladí lidé mají příležitost vyzkoušet si stroje, které jsou běžně dostupné v dílnách, a v normálním světě se na ně mohou jen dívat.  

Hydrotechnické údaje: výška hráze nad údolní nivou 32,50 m délka hráze v koruně 390,00 m min. provozní hladina 361,00 m n. m. max. provozní hladina 377,25 m n. m. max. dovolená hladina 378,80 m n. m. celkový objem nádrže 8 431 443 m3  

Řeckokatolický dřevěný chrám svatého Jana Křtitele, 1750, NKP Řeckokatolický dřevěný chrám v obci Kalná Roztoka byl postaven v roce 1750. Je věnován svátku Narození úctyhodného a slavného Pánova proroka, předchůdce a Křtitele Jana. Jan Křtitel byl synem Alžběty a kněze Zachariáše. Kázal pokání. Žil jako asketa v poušti. U Jordánu ohlašoval příchod židy ocekávaného Mesiáše. Připravujíce lid na jeho příchod praktikoval křest pokání s vodou jako symbol záchrany v den přicházejícího soudu. Dřevěný chrám v klan Roztokem byl postaven v srubovém stylu. Chrám sestává ze svatyně, chrámové lodě a předsíně. Předsíň má věž s kupolí a tříramenným křížem. Svatyně má na své střeše trojramenný kříž. Chrámová věž i chrámová střecha jsou pokryty dřevěnými šindeli. Tento chrám je jedinecný tím, že jeho dřevěné stěny jsou zvenku i zevnitř omítnuté a natřené vápnem ve snaze uchránit chrám před nepříznivým počasím. Vchod do chrámu je ze západní části do předsíně. Chrám v obci Kalná Roztoka má zvláštní ikonami ozdobenou stěnu se třemi dveřmi, která stojí mezi chrámovou lodí a svatyní. Tento ikonostas pochází ze 17. století. Má pět řad ikon. Ikony svátků pocházejí z 18. století. V hlavním řadě ikonostasu jsou následující ikony: sv. Svatý Mikuláš, sv. Bohorodičky Hodegetria (ukazovatelka cesty), Kristus Ucitel […]

Vodárenska nádrž Nová Bystrica byla vybudována v letech 1983 – 1989. Nachází se na toku Bystrica, v prostoru pod Šutky potoků Harvelka, Stanov potok a Riečnica.Pri budování musely být vysídlené obce Harvelka a Riečnica s přilehlými osadami, tzv. „Cholvárkami“. Z původní zástavby zůstal jen katolický kostel z obce Riečnica. Slouží především jako zdroj surové pitné vody, která směřuje do úpravny a odtud je distribuována do Slovensko a Čadca jako pitná voda, dále slouží k zadržení povodňové vlny a využívá se i její hydroenergetického potenciál.

Naše moderní, ale přesto útulně zařízená prodejna se nachází v blízkosti hlavního nádraží. Příjemný personál Vám rád nabídne naši širokou nabídku zákusků, koláčů hnětení, štrúdlií z domácího listového těsta, plněných baget, housek, obložených chlebíčků, salátů, nealkoholických a alkoholických nápojů, vína a jiných dobrot. Své čekání na vlak či autobus si můžete zpříjemnit oslazením všedního dne.

Hlavní účel vodní stavby Liptovská Mara – Bešeňová je v hospodaření s vodou pro závlahy na dolním Váhu, ve využívání vodní energie pro výrobu elektrické energie, ve zlepšení čistoty vody v toku, dodávání vody pro průmysl, ve zvýšení ochrany území před povodněmi, pro chov ryb a také rekreační a sportovní účely. Rovněž trvale zajišťuje a usměrňuje hospodaření s vodou v povodí Váhu a vhodnou spoluprací nádrží Liptovská Mara a Orava nadlepšuje odtokové poměry na Váhu v letním, ale zejména v zimním období. Stavba přehrad VS Liptovská Mara – VS Bešeňová se začala v roce 1965 intenzivním geologickým průzkumem, který spolu s přípravnými pracemi trvaly do konce roku 1969. Od ledna 1970 se začala vlastní stavba přehrady Lipt. Mara – Bešeňová, která byla dokončena koncem roku 1977. No už 1.5.1975 byla dosažena minimální provozní hladina což umožnilo začít s jejím provozem. Hráz Liptovské Mary je dlouhá 1.225 m, vysoká 45 m nad dnem řeky a šířku v koruně 7 metrů. Celkový objem hráze je 3.970.000 m³, při čemž zabírá plochu 21,68 km², délku cca 7,5 km, průměrnou šířku 2,5 km a maximální objem 361,9 mil m³ vody. Největší hloubka: cca 46 -48 m, v závislosti na výšce hladiny. VS Bešeňová je […]

Obora s divočáky v lese.

Problémy s nedostatkem pitné vody v regionu IPLA začali lidé pociťovat již v roce 1977. Řešením byla stavba vodního díla Málinec, které začaly realizovat 1. dubna 1986. Nádrž uvedli do provozu v roce 1994 av současnosti jsou z nádrže pitnou vodou zásobováno i města Fiľakovo, Lučenec a Velký Krtíš. V zatopeném území zcela zanikla osada Hámor, ale i okolní usedlosti Hrozinovo, Chmelná, Šťavica. Samotné dílo tvoří vlastní vodárenská nádrž na horním toku IPLA a úpravna vody. Výška hráze je 53 metrů a celkový objem nádrže je přes 26 milionů kubických metrů. Zajímavostí je, že řeka Ipeľ má všech 12 přítoků v katastru Málinca z pravého břehu. Přítoky Chocholná, zda smolný jsou vydatné natolik, že jsou téměř rovnocenné řece Ipeľ. Právě vydatnost zdrojů byla rozhodující při výběru stavby pro zásobování pitnou vodou v Málinci.

Historie vzniku vodní stavby Orava sahá do počátku 19. století, kdy byly zpracovány první návrhy na stavbu přehrady v Ústianskom hrdle. První takové návrhy jsou z roku 1830 a tedy více než 100 let před výstavbou Vodní stavby Orava. Všechny návrhy byly zaměřeny na odstranění nebo alespoň zmírnění následků ničivých povodní, které zde v minulosti byly velmi časté. Samotná výstavba soustavy vodních děl na řece Orava, mezi obcemi Tvrdošín a Ústí nad Oravou tvoří Vodná stavba Orava, probíhala během druhé světové války, v letech 1941 až 1953. Výstavbě nepředcházel podpůrný geologický průzkum a neexistovala ani podrobná projektová dokumentace, při čemž by byly známé parametry a technologické zařízení vodní elektrárny. Všechny nedostatky, které vznikly při stavbě byly odstraněny po skončení války v roce 1949 vytvořením betonové gravitační přehrady. Vody nádrže celkem zaplavily obce Slanica, Ústí, lávky, Hámre a Osada a dvě obce zaplavily částečně, přičemž bylo třeba přesídlit asi 3200 obyvatel. Realizace vodní stavby Tvrdošín, která je vyrovnávací nádrž špičkové elektrárny Orava probíhala v letech 1972 – 1978. Účelem vodní stavby Orava, která se nachází pod soutokem Bílé a Černé Oravy je rozsírená nízkých průtoků Oravy a Váhu na energetické využití, pro průmysl, zemědělství, pro sportovní využití, rekreaci a rybolov. Celkový […]

Hrad Uhrovec leží v odlehlé poloze Strážovských vrchů, 10 km severovýchodně od Bánoviec nad Bebravou. Přestože je v ruinálnom stavu více než 150 let, po architektonické stránce patří k nejhodnotnějším hradům Slovenska. Má zachovanou pozdně kapli a věže, rozsáhlý renesanční palác s mnoha architektonickými detaily, krby, záchody, cisternami, které se na jiných hradních zříceninách nedochovaly.

Nad obcí Bukovec a vedle obce Hýľov se nachází velká Bukovecká umělá nádrž, sloužící jako doplňková zásobárna pitné vody pro město Košice a Košice okolí. Kromě této nádrže pod obcí Bukovec nachází i dolní nádrž, která byla vybudována jako havarijní zásobárna užitkové vody pro hutní provoz VSŽ Košice. Z geomorfologického hlediska patří do oblasti Slovenského rudohoří a jeho horského celku Volovské vrchy (dolina, v níž se nachází umělá nádrž tvoří hranici podcelků Holička a Kojšovská hoľa). Vodárenská nádrž Bukovec byla vybudována v letech 1968 až 1976. Kromě zásobování obyvatel pitnou vodou má nádrž i ochrannou funkci, vyrovnávání kolísavých vydatnosti zdrojů Košického skupinového vodovodu, ale plní i ochrannou funkci při snižování povodňových průtoků. Vodní nádrž Bukovec není pro veřejnost zpřístupněna, je ale významným biotopem vodního ptactva, obojživelníků a ptactva. Biotop je přímo předurčen na výskyt většího množství obojživelníků, savců, hmyzu a plazů. Zásobní objem nádrže je okolo 25 milionů kubických metrů. Délka přehrady je 2,8 kilometrů. Výška hráze nad terénem je od 50 do 55 metrů. Vodní dílo je ve zprávě Slovenského státního vodohospodářského podniku.

Velká Domaša je 4. největší vodní nádrží na Slovensku, byla vybudována v povodí Bodrogu na toku Ondava v letech 1962 – 1967 jako součást vodohospodářských úprav na Východoslovenské nížině. Jejím účelem je akumulace vody při vyšších průtocích, protipovodňová ochrana, využívání hydroenergetického potenciálu, rekreace či sport. Výstavba vodního díla Velká Domaša trvala 6 let. Začala se v únoru 1962 a ukončena byla v prosinci 1967. Injekční štola začala zakládat v srpnu 1963. Průtok Ondava byl odveden do komunikační štoly v červnu 1964. sypaného vlastního tělesa hráze se začalo na jaře v roce 1964, kdy byl ještě otevřený výkop injekční štoly. Sypání zemní hráze bylo ukončeno v září 1966. V té době už byla nádrž poprvé napouštěna – 01. listopadu 1965, kdy byla ukončena i výstavba hate vyrovnávací nádrže Malá Domaša. Hydroelektrárna na přehradě byla dokončena v prosinci 1966 a o rok později, v prosinci 1967, byla ukončena výstavba celého vodního díla. Přes přehradu Velká Domaša prochází 49. rovnoběžka severní šířky. Vodní dílo je ve zprávě Slovenského státního vodohospodářského podniku.