Nejkrásnější místa k nahlédnutí na Slovensku

Za obcí Skrabské se nachází opuštěný, spodní vodou zaplaven lom, ve kterém se v minulosti těžily vápencové slíny. Byla to první cementárnu na Slovensku, kterou zde v roce 1856 založil Jozef Benczúr. Dnes je tento zaplaven kamenolom, resp. jezero, na které se proměnil, oblíbeným místem turistů z blízkého okolí. Krásná tyrkysová voda a okolí vytvářejí dojem příjemné dovolenkové detinácie. Voda v lomu je čistá a nabízí možnost koupání. Pro srmé břehy nedoporučujeme toto místo rodinám s dětmi, ale dobrodružnější návštěvníci sit u určitě přijdou na své. V místě, kde na fotografiích vidět návštěvníky je možné i skákat do vody. Samozřejmě jen na vlastní riziko.

Jeskyně Komín se nachází v pohoří Branisko. Je umístěna nedaleko obce Lipovce, na jižním svahu vrcholu Červená skála. Vstup je volný. Je součástí národní přírodní rezervace Kamenná Baba. Při výstupu na Červenou skálu, přibližně 18 metrů dlouhou jeskyni Komín určitě neminete. Je to kultovní, často navštěvované místo prešovský vandrákú, trampů i turistů, což je vidět i na jeho vzhledu. Jeskyně je poměrně prostorná, chodba dozadu mírně stoupá a končí hladkou stěnou.

Zemplínska šírava v minulosti nazývaná Zemplínska Sĺňava byla postavena v letech 1961 – 1965 Primárním účelem přehrady měla být ochrana před záplavami a zavlažování zemědělské půdy, přičemž s rekreací se původně počítalo pouze okrajově. Součástí přehrady je i suchá nádrž (tzv. Polder) Beša. Šírava slouží k rekreačním účelům, plavbu, ochranu před povodněmi, zavlažování Východoslovenské nížiny a jako vodní zdroj pro průmysl (tepelná elektrárna Vojany). Východní část přehrady mezi obcemi Kusín, Hnojné a Jovsa zarůstá rákosem, což vyhovuje vodnímu ptactvu. Tato oblast je vyhrazena ornitologúm jako chráněná studijní plocha, vznikl zde chráněný areál (viz: CHA Zemplínska šírava) vyhlášen v roce 1968 na výměře 622 ha, jehož účelem je ochrana ornitologické lokality ve východní části umělé vodní nádrže, se zaznamenaným výskytem 149 ptačích forem, z toho 37 vzácných. Před výstavbou vodní nádrže se na její ploše nenacházela žádná obec. Prostor mezi budoucími rekreačními středisky Hôrka a Medvědí hora využila v roce 1939 německá Luftwaffe na výstavbu provizorního letiště bez zpevněné přistávací dráhy. Letiště bylo využíváno při útoku na Polsko v začátcích druhé světové války.

Vodná stavba Krpeľany byla uvedena do provozu 5.12.1961 a je součástí tzv. Hornovážskej kaskády, která sestává ze 3 stupňů: Krpeľany – Sučany – Lipovec. Účelem vodní stavby je využívání energie řeky Váh na výrobu el. energie v úseku mezi kralování a Vrútkách, lokální plavba a částečné snížení průtoků velkých vod v korytě Váhu a přilehlém úseku, a to o kapacitu vodního díla. Pro energetické využití se odebírá vodní elektrárnou Krpeľany max. 210 m3.s-1. Stupeň Krpeľany sestává z následujících objektů: zemní hráz, jez, elektrárna, jalový přepad, malá vodní elektrárna, odpadový kanál, úprava Váhu v zdrži apod vodním dílem, 110 kV rozvodna, čerpací stanice Kraľovany. Zemní hráz, jez a elektrárna prehradzujú údolí Váhu, čímž vzdouvají vodu a tím vzniká nádrž se zaplavenou plochou 1,26 km2, délka vzdutí činí 5990 m, max. šířka zátopového území je 510,0 m. Celkový objem nádrže (projektovaný stav) 8,333 mil. m3 je zmenšený v důsledku usazování splavenin na 3,500 mil.m3 (zaměření v roce 1977).

Soustava vodních děl Dobšiná Soustavu vodních děl tvoří Palcmanská Maša – Vlčí dolina – Dobšiná. První dvě byly vybudovány v letech 1948 – 1954. Nádrž Dobšiná byla vytvořena později, v letech 1957 – 1960, jako vyrovnávací nádrž pod Vlčí dolinou, aby eliminovala rozkolísanost průtoků v Dobšinskom potoku, způsobených výrobou špičkové elektrické energie. Je to první větší hydrotechnická stavba na východě Slovenka, na jeho styku se středním Slovenskem a je situována v západní části Volovských vrchů s převodem vody z jednoho povodí do druhého a to z povodí Hornádu do povodí Slané. Vodní dílo slouží i takzvaným nepřímým efektem. Z tohoto hlediska akumulační nádrž Palcmanská Maša plní esteticko- krajinářskou a rekreačně-turistickou roli. Navzdory převážně energetickému významu vodního díla je nezanedbatelná i jeho protipovodňová funkce, která v posledních letech častých a extrémních záplav nabyla aktuální závažnost. Hlavními objekty soustavy jsou přehrada a akumulační nádrž Palcmanská Maša na Hnilce, odběrný objekt a tlakový přivaděč, dolní nádrž vytvořená přehradou ve Vlčí údolí, vysokotlaká a nízkotlaká špičková vodní elektrárna a vyrovnávací nádrž na Dobšinském potoku, jejíž přehrada má světové prvenství v použití těsnění z fólie PVC. Převážná část objektů soustavy byla vybudována v r. 1948 – 1956, s výjimkou přehrady vyrovnávací nádrže Dobšiná, která byla […]

Vodná stavba Drahovce – Madunice známá také jako vodní nádrž Sĺňava. Vodná stavba Drahovce – Madunice je víceúčelové vodní dílo, které využívá úsek Váhu mezi Piešťany a Hlohovcem, bylo vybudováno v letech 1956 – 1959. Zahájení trvalého provozu bylo v roce 1960. Primárními účely vodní stavby jsou zabezpečení dostatku vody pro jadernou elektrárnu Jaslovské Bohunice a odběry vody pro závlahy. Mezi sekundární účely patří rekreace, vodní sporty a rybolov, jakož i ochrana a dotvoření životního prostředí. Jez Drahovce je situována na Váhu v řkm 113,43. Celková délka jezy je 132,0 m, tvoří ji šest haťových polí hrazených hákovými dvojsegmentami o šířce 16,0 m a výšce 7,8 m s celkovou kapacitou 3400 m3 · s-1 Zdrž je situována na rovině a vytvořena je Hato a systémem dvou obvodových hrází. Vzdutí voda vytváří maximální zatopenou plochu 4,3 km² s celkovým objemem nádrže 12,5 mil. m3

Terra Permon je tvůrčí dílnou, místem odpočinku, zábavy, učení a poznávání. V nejatraktivnější části se děti učí hravou formou pracovat s různými technickými zařízeními, řežou, ořezávají, barví, řežou, ohýbají, vrtají, svařují a používají různé materiály. Menší děti si mohou prohlédnout Mašinkáreň – úžasný model vláčků na ploše téměř 20 m2. Fosforovňa pobaví každého, kdo se rád hraje se svým stínem a pokud rádi tvoříte z legendárních lego kostek, také si přijdete na své. Naše workshopy jsou zaměřeny na posílení technických dovedností návštěvníků. To znamená, že děti a mladí lidé mají příležitost vyzkoušet si stroje, které jsou běžně dostupné v dílnách, a v normálním světě se na ně mohou jen dívat.  

Hydrotechnické údaje: výška hráze nad údolní nivou 32,50 m délka hráze v koruně 390,00 m min. provozní hladina 361,00 m n. m. max. provozní hladina 377,25 m n. m. max. dovolená hladina 378,80 m n. m. celkový objem nádrže 8 431 443 m3  

Řeckokatolický dřevěný chrám svatého Jana Křtitele, 1750, NKP Řeckokatolický dřevěný chrám v obci Kalná Roztoka byl postaven v roce 1750. Je věnován svátku Narození úctyhodného a slavného Pánova proroka, předchůdce a Křtitele Jana. Jan Křtitel byl synem Alžběty a kněze Zachariáše. Kázal pokání. Žil jako asketa v poušti. U Jordánu ohlašoval příchod židy ocekávaného Mesiáše. Připravujíce lid na jeho příchod praktikoval křest pokání s vodou jako symbol záchrany v den přicházejícího soudu. Dřevěný chrám v klan Roztokem byl postaven v srubovém stylu. Chrám sestává ze svatyně, chrámové lodě a předsíně. Předsíň má věž s kupolí a tříramenným křížem. Svatyně má na své střeše trojramenný kříž. Chrámová věž i chrámová střecha jsou pokryty dřevěnými šindeli. Tento chrám je jedinecný tím, že jeho dřevěné stěny jsou zvenku i zevnitř omítnuté a natřené vápnem ve snaze uchránit chrám před nepříznivým počasím. Vchod do chrámu je ze západní části do předsíně. Chrám v obci Kalná Roztoka má zvláštní ikonami ozdobenou stěnu se třemi dveřmi, která stojí mezi chrámovou lodí a svatyní. Tento ikonostas pochází ze 17. století. Má pět řad ikon. Ikony svátků pocházejí z 18. století. V hlavním řadě ikonostasu jsou následující ikony: sv. Svatý Mikuláš, sv. Bohorodičky Hodegetria (ukazovatelka cesty), Kristus Ucitel […]

Vodárenska nádrž Nová Bystrica byla vybudována v letech 1983 – 1989. Nachází se na toku Bystrica, v prostoru pod Šutky potoků Harvelka, Stanov potok a Riečnica.Pri budování musely být vysídlené obce Harvelka a Riečnica s přilehlými osadami, tzv. „Cholvárkami“. Z původní zástavby zůstal jen katolický kostel z obce Riečnica. Slouží především jako zdroj surové pitné vody, která směřuje do úpravny a odtud je distribuována do Slovensko a Čadca jako pitná voda, dále slouží k zadržení povodňové vlny a využívá se i její hydroenergetického potenciál.