Vodná stavba Zemplínska Šírava

Zemplínska šírava v minulosti nazývaná Zemplínska Sĺňava byla postavena v letech 1961 – 1965
Primárním účelem přehrady měla být ochrana před záplavami a zavlažování zemědělské půdy, přičemž s rekreací se původně počítalo pouze okrajově.
Součástí přehrady je i suchá nádrž (tzv. Polder) Beša. Šírava slouží k rekreačním účelům, plavbu, ochranu před povodněmi, zavlažování Východoslovenské nížiny a jako vodní zdroj pro průmysl (tepelná elektrárna Vojany).
Východní část přehrady mezi obcemi Kusín, Hnojné a Jovsa zarůstá rákosem, což vyhovuje vodnímu ptactvu. Tato oblast je vyhrazena ornitologúm jako chráněná studijní plocha, vznikl zde chráněný areál (viz: CHA Zemplínska šírava) vyhlášen v roce 1968 na výměře 622 ha, jehož účelem je ochrana ornitologické lokality ve východní části umělé vodní nádrže, se zaznamenaným výskytem 149 ptačích forem, z toho 37 vzácných.
Před výstavbou vodní nádrže se na její ploše nenacházela žádná obec. Prostor mezi budoucími rekreačními středisky Hôrka a Medvědí hora využila v roce 1939 německá Luftwaffe na výstavbu provizorního letiště bez zpevněné přistávací dráhy. Letiště bylo využíváno při útoku na Polsko v začátcích druhé světové války.