Košice

Katedrála svaté Alžběty je gotická katedrála v Košicích. Je to největší kostel v Evropě a jeden z nejvýchodnějších gotických katedrál v Evropě. Záznam o existenci Kassy z roku 1230 souvisí s existencí farního domu.

Nově zrekonstruovaný Route E58-Camp Košice je jediným Campem nacházejícím se v Košicích. Velkým benefitem našeho campu je jeho poloha, protože se nachází necelé 4km od centra města a železniční stanice a také lze zmínit i bezprostřední blízkost mezinárodního letiště. V campu je možné využít volné travnaté plochy pro váš stan nebo karavan, ubytování v pěti dvoupokojových chatkách s kapacitou pro 5 lidí, ve dvou mobilních domech standard pro dvě osoby a jednom mobilním domě premium pro 4 osoby s možností přistýlky a také se v nabídce nachází i apartmán pro 4 osoby. V areálu campu je pro návštěvníky k dispozici: recepce, která je v letní sezóně otevřena nepřetržitě během dne a mimo letní sezóny od 19: 00-21: 00, sociální zařízení, sprchy s teplou vodou, kuchyňka, bufet, dětské hřiště, pingpongový stůl a topeniště s možností zakoupit si dřevo. V celém areálu je možné připojení na wifi. Nabízíme vám volná místa na trávě pro váš karavan. Pro hosty jsou k dispozici sprchy, toalety, kuchyňka i elektřina. V celém areálu je možné připojení na wifi.

Vodní stavba Ružín je soustavou vodních děl (VD) Ružín I. a Ružín II., Vybudovaných na řece Hornád, nad městem Košice v letech 1962 až 1972. Nachází se v severovýchodní části Slovenského Rudohoří, kde řeka Hornád protéká hlubokým a úzkým údolím mezi strmými svahy Volovských vrchů a Černé hory. Hlavním účelem soustavy vodních děl je zajistit vodu pro průmysl v oblasti Košic, rozsírení průtoků, s cílem zlepšit čistotu vody v toku, výroba elektrické energie a částečná protipovodňová ochrana území pod přehradou. Nádrž je využívána i pro rekreační účely. Vodní dílo je ve zprávě Slovenského státního vodohospodářského podniku.

Nad obcí Bukovec a vedle obce Hýľov se nachází velká Bukovecká umělá nádrž, sloužící jako doplňková zásobárna pitné vody pro město Košice a Košice okolí. Kromě této nádrže pod obcí Bukovec nachází i dolní nádrž, která byla vybudována jako havarijní zásobárna užitkové vody pro hutní provoz VSŽ Košice. Z geomorfologického hlediska patří do oblasti Slovenského rudohoří a jeho horského celku Volovské vrchy (dolina, v níž se nachází umělá nádrž tvoří hranici podcelků Holička a Kojšovská hoľa). Vodárenská nádrž Bukovec byla vybudována v letech 1968 až 1976. Kromě zásobování obyvatel pitnou vodou má nádrž i ochrannou funkci, vyrovnávání kolísavých vydatnosti zdrojů Košického skupinového vodovodu, ale plní i ochrannou funkci při snižování povodňových průtoků. Vodní nádrž Bukovec není pro veřejnost zpřístupněna, je ale významným biotopem vodního ptactva, obojživelníků a ptactva. Biotop je přímo předurčen na výskyt většího množství obojživelníků, savců, hmyzu a plazů. Zásobní objem nádrže je okolo 25 milionů kubických metrů. Délka přehrady je 2,8 kilometrů. Výška hráze nad terénem je od 50 do 55 metrů. Vodní dílo je ve zprávě Slovenského státního vodohospodářského podniku.

Soustava vodních děl Dobšiná Soustavu vodních děl tvoří Palcmanská Maša – Vlčí dolina – Dobšiná. První dvě byly vybudovány v letech 1948 – 1954. Nádrž Dobšiná byla vytvořena později, v letech 1957 – 1960, jako vyrovnávací nádrž pod Vlčí dolinou, aby eliminovala rozkolísanost průtoků v Dobšinskom potoku, způsobených výrobou špičkové elektrické energie. Je to první větší hydrotechnická stavba na východě Slovenka, na jeho styku se středním Slovenskem a je situována v západní části Volovských vrchů s převodem vody z jednoho povodí do druhého a to z povodí Hornádu do povodí Slané. Vodní dílo slouží i takzvaným nepřímým efektem. Z tohoto hlediska akumulační nádrž Palcmanská Maša plní esteticko- krajinářskou a rekreačně-turistickou roli. Navzdory převážně energetickému významu vodního díla je nezanedbatelná i jeho protipovodňová funkce, která v posledních letech častých a extrémních záplav nabyla aktuální závažnost. Hlavními objekty soustavy jsou přehrada a akumulační nádrž Palcmanská Maša na Hnilce, odběrný objekt a tlakový přivaděč, dolní nádrž vytvořená přehradou ve Vlčí údolí, vysokotlaká a nízkotlaká špičková vodní elektrárna a vyrovnávací nádrž na Dobšinském potoku, jejíž přehrada má světové prvenství v použití těsnění z fólie PVC. Převážná část objektů soustavy byla vybudována v r. 1948 – 1956, s výjimkou přehrady vyrovnávací nádrže Dobšiná, která byla […]

Zemplínska šírava v minulosti nazývaná Zemplínska Sĺňava byla postavena v letech 1961 – 1965 Primárním účelem přehrady měla být ochrana před záplavami a zavlažování zemědělské půdy, přičemž s rekreací se původně počítalo pouze okrajově. Součástí přehrady je i suchá nádrž (tzv. Polder) Beša. Šírava slouží k rekreačním účelům, plavbu, ochranu před povodněmi, zavlažování Východoslovenské nížiny a jako vodní zdroj pro průmysl (tepelná elektrárna Vojany). Východní část přehrady mezi obcemi Kusín, Hnojné a Jovsa zarůstá rákosem, což vyhovuje vodnímu ptactvu. Tato oblast je vyhrazena ornitologúm jako chráněná studijní plocha, vznikl zde chráněný areál (viz: CHA Zemplínska šírava) vyhlášen v roce 1968 na výměře 622 ha, jehož účelem je ochrana ornitologické lokality ve východní části umělé vodní nádrže, se zaznamenaným výskytem 149 ptačích forem, z toho 37 vzácných. Před výstavbou vodní nádrže se na její ploše nenacházela žádná obec. Prostor mezi budoucími rekreačními středisky Hôrka a Medvědí hora využila v roce 1939 německá Luftwaffe na výstavbu provizorního letiště bez zpevněné přistávací dráhy. Letiště bylo využíváno při útoku na Polsko v začátcích druhé světové války.