Žilina

O strategický průlom Váhu přes Malou Fatru u Strečna na severozápadě Slovenska svedla německá armáda a účastníci SNP prudké boje. Na počest padlých hrdinů postavili na vršku Zvonice památník.

V Terchové nad obcí směrem do Vrátné doliny stojí socha Juraje Jánošíka. Postavili ji Terchovčania svému slavnému rodákovi. Je to monumentální památník v nadživotní velikosti. Socha Juraje Jánošíka je vyhotovena z ušlechtilého ocelového plechu a měří 7 a půl metru. Jejím autorem je akademický sochař Ján Kulich a byla postavena v roce 1988.

Velky Rozsutec jest najważniejszą górą położoną w Krywańskiej części Małej Fatry na Słowacji. Charakterystyczne są wapienne ściany i równoległe pręty tworzące piramidę szczytową. Szczyt wynosi 1610 m. Jest uważana za jedną z najpiękniejszych gór na Słowacji. Velký Rozsutec stał się symbolem gór i znajduje się również w logo Parku Narodowego Mała Fatra. W przeszłości mówiono, że złoto znajduje się wokół szczytu. Istnieją również legendy o ukrytym skarbie Janosika.

Vodná stavba nebo vodárenská nádrž Turček se začala stavět v roce 1992. Jejím hlavním úkolem je akumulace a přísun surové vody pro úpravnu vody v Turčeku, odkud zásobuje pitnou vodou okresy Ústí nad Labem, Handlová a Prievidza. Jejím druhotným posláním je ochrana horního toku Turca před povodněmi, zajištění jeho ekologicky stabilního průtoku během celého roku a výroba elektrické energie v malých vodních elektrárnách všude, kde se v rámci díla vytvoří spády a průtoky s možností jejich výstavby. Nádrž se nachází na soutoku potoků Turiec a Růžový potok nad obcí Turček. Celková plocha povodí je 29,5 km2. Průměrné množství dodané vody do úpravny vody je ročně 15,8 mil. m3. Šířka údolí je přibližně 120 m a nadmořská výška v přehradním profilu je 719 m. n. m. Celkový objem nádrže je 10,6 mil. m3, přičemž její zásobní obsah je 9,9 mil. m3. (Nádrž se naplní dvakrát ročně) a stálý objem je 0,3 mil. m3 vody. V prostoru přehrady jsou vybudovány objekty zajišťující funkčnost vodárenské nádrže. Pevnost přehrady zajišťuje její hrázdny zeď, který má výšku 59 m a délku koruny 287,6 m. Vedle výstavbě Vodárenské nádrže Turček bylo vystavěných šest náhradních bytů v areálu obce pro občany, kteří museli být následkem výstavby vystěhováni […]

Historie vzniku vodní stavby Orava sahá do počátku 19. století, kdy byly zpracovány první návrhy na stavbu přehrady v Ústianskom hrdle. První takové návrhy jsou z roku 1830 a tedy více než 100 let před výstavbou Vodní stavby Orava. Všechny návrhy byly zaměřeny na odstranění nebo alespoň zmírnění následků ničivých povodní, které zde v minulosti byly velmi časté. Samotná výstavba soustavy vodních děl na řece Orava, mezi obcemi Tvrdošín a Ústí nad Oravou tvoří Vodná stavba Orava, probíhala během druhé světové války, v letech 1941 až 1953. Výstavbě nepředcházel podpůrný geologický průzkum a neexistovala ani podrobná projektová dokumentace, při čemž by byly známé parametry a technologické zařízení vodní elektrárny. Všechny nedostatky, které vznikly při stavbě byly odstraněny po skončení války v roce 1949 vytvořením betonové gravitační přehrady. Vody nádrže celkem zaplavily obce Slanica, Ústí, lávky, Hámre a Osada a dvě obce zaplavily částečně, přičemž bylo třeba přesídlit asi 3200 obyvatel. Realizace vodní stavby Tvrdošín, která je vyrovnávací nádrž špičkové elektrárny Orava probíhala v letech 1972 – 1978. Účelem vodní stavby Orava, která se nachází pod soutokem Bílé a Černé Oravy je rozsírená nízkých průtoků Oravy a Váhu na energetické využití, pro průmysl, zemědělství, pro sportovní využití, rekreaci a rybolov. Celkový […]

Hlavní účel vodní stavby Liptovská Mara – Bešeňová je v hospodaření s vodou pro závlahy na dolním Váhu, ve využívání vodní energie pro výrobu elektrické energie, ve zlepšení čistoty vody v toku, dodávání vody pro průmysl, ve zvýšení ochrany území před povodněmi, pro chov ryb a také rekreační a sportovní účely. Rovněž trvale zajišťuje a usměrňuje hospodaření s vodou v povodí Váhu a vhodnou spoluprací nádrží Liptovská Mara a Orava nadlepšuje odtokové poměry na Váhu v letním, ale zejména v zimním období. Stavba přehrad VS Liptovská Mara – VS Bešeňová se začala v roce 1965 intenzivním geologickým průzkumem, který spolu s přípravnými pracemi trvaly do konce roku 1969. Od ledna 1970 se začala vlastní stavba přehrady Lipt. Mara – Bešeňová, která byla dokončena koncem roku 1977. No už 1.5.1975 byla dosažena minimální provozní hladina což umožnilo začít s jejím provozem. Hráz Liptovské Mary je dlouhá 1.225 m, vysoká 45 m nad dnem řeky a šířku v koruně 7 metrů. Celkový objem hráze je 3.970.000 m³, při čemž zabírá plochu 21,68 km², délku cca 7,5 km, průměrnou šířku 2,5 km a maximální objem 361,9 mil m³ vody. Největší hloubka: cca 46 -48 m, v závislosti na výšce hladiny. VS Bešeňová je […]

Vodárenska nádrž Nová Bystrica byla vybudována v letech 1983 – 1989. Nachází se na toku Bystrica, v prostoru pod Šutky potoků Harvelka, Stanov potok a Riečnica.Pri budování musely být vysídlené obce Harvelka a Riečnica s přilehlými osadami, tzv. „Cholvárkami“. Z původní zástavby zůstal jen katolický kostel z obce Riečnica. Slouží především jako zdroj surové pitné vody, která směřuje do úpravny a odtud je distribuována do Slovensko a Čadca jako pitná voda, dále slouží k zadržení povodňové vlny a využívá se i její hydroenergetického potenciál.

Vodná stavba Krpeľany byla uvedena do provozu 5.12.1961 a je součástí tzv. Hornovážskej kaskády, která sestává ze 3 stupňů: Krpeľany – Sučany – Lipovec. Účelem vodní stavby je využívání energie řeky Váh na výrobu el. energie v úseku mezi kralování a Vrútkách, lokální plavba a částečné snížení průtoků velkých vod v korytě Váhu a přilehlém úseku, a to o kapacitu vodního díla. Pro energetické využití se odebírá vodní elektrárnou Krpeľany max. 210 m3.s-1. Stupeň Krpeľany sestává z následujících objektů: zemní hráz, jez, elektrárna, jalový přepad, malá vodní elektrárna, odpadový kanál, úprava Váhu v zdrži apod vodním dílem, 110 kV rozvodna, čerpací stanice Kraľovany. Zemní hráz, jez a elektrárna prehradzujú údolí Váhu, čímž vzdouvají vodu a tím vzniká nádrž se zaplavenou plochou 1,26 km2, délka vzdutí činí 5990 m, max. šířka zátopového území je 510,0 m. Celkový objem nádrže (projektovaný stav) 8,333 mil. m3 je zmenšený v důsledku usazování splavenin na 3,500 mil.m3 (zaměření v roce 1977).